Michelangelo potřeboval mramor. Před florentskou katedrálou ležel ladem poškozený kámen. Měřil si ho pohledem. Byl pět metrů vysoký se základnou jen metr na metr. Nikdo o něj čtyřicet let nestál, protože byl samý kaz a usazenina. Lidé pochybovali, že z něj něco kloudného vytvoří. Vždyť to marně zkoušeli už dva sochaři před ním!
Beze slova si ho prohlížel. Očima odsekal vady a vnímal jen kvalitní materiál. Fantazie roztočila jeho vjemy: neviděl mramor, ale postavu mladého muže. Už to měl vymyšlené. Jen trochu upravit jeho postoj, aby se vyhnul puklině.
Dva a půl roku tvrdě pracoval. Jeho představa se stala skutečností.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
pěkné
Aries
pěkné
Díky. (Je mi sympatické, že
Aplír
Díky. (Je mi sympatické, že jsi také noční sůvička.)
Ale je to pěkné i za denního
Rya
Ale je to pěkné i za denního světla :-)
Toho si cením, dík. Ona
Aplír
Toho si cením, dík. Ona rouška noci občas lecos skryje. :-)
Hezké počtení v neděli ráno :
Peggy
Hezké počtení v neděli ráno :-)
(a nejen v neděli, samozřejmě!)
Díky. Tvůj komentík se taky
Aplír
Díky. Tvůj komentík se taky dobře čte.
Tys mi sebrala námět! No nic,
kytka
Tys mi sebrala námět! No nic, musím vymyslet něco jiného. Ach jo.
Omlouvajík. Přeju hodně
Aplír
Omlouvajík. Přeju hodně ispirace.
Pěkné
angie77
Příjemné čtení :-)
Díky. :-)
Aplír
Díky. :-)
Jéje. Carrarský mramor a
Esclarte
Jéje. Carrarský mramor a Michelangelo mě taky napadl...
Je to výborné.
Tak to už jsme tři. Díky.
Aplír
Tak to už jsme tři. Díky.
Sochy schovaný v kameni...!
ioannina
Sochy schovaný v kameni...! To neumí vidět jen tak někdo.
Stejně nechápu, jak to někdy
Aplír
Stejně nechápu, jak to někdy někdo mohl umět. Já bych tak maximálně tu sochu viděla, ale už bych ji nedokázala vytesat.
Taky tak. :-)
ioannina
Taky tak. :-)
Jednou jsem pozorovala - z okna po asi tak tři měsíce - sochaře při práci. Ještě ve třech čtvrtinách díla jsem netušila, jak bude ten zbytek ještě pořád uvězněnej v kameni vypadat. On zjevně věděl přesně. Dokonce jsem k němu zašla a s naivitou desetileté holčičky se ho vyptávala. On mi to ukazoval. Stejně jsem to neviděla.
Pak v tom hotovým už jo - chodila jsem kolem tý sochy a říkala si, ajo, tahleta žíla, ta tehdy vypadala tak, a hele, tohle v ní bylo schovaný...
Fakt netuším, jak to někdo
Aplír
Fakt netuším, jak to někdo dokáže. To co z kamene odebere už nemůže přidat (jako při modelování) a ještě musí předvídat, aby se mu někde neodštípl větší kus než potřebuje. A navíc ta dřina! Vzbuzuje to ve mně úžas, co někteří dovedou.
Moje oblíbená historická
Kleio
Moje oblíbená historická etuda... <3
Díky, já jsem si oblíbila
Aplír
Díky, já jsem si oblíbila Michelangela - ale ten s ní neodmyslitelně souvisí.
To je ale krásné! A hrozně se
Lejdynka
To je ale krásné! A hrozně se mi líbí fráze 'očima odsekal vady' - sochařská.
Díky!
Aplír
*červená se*