Záhadolog tvrdý chleba má

„Kolik za ten kolovrátek?“ zaskřípalo odněkud z úrovně jeho pasu. Vychování mu zabránilo poděšeně uskočit.
„Dobré poledne,“ pozdravil místo toho. „To jste si špatně vyložila. Já tu nic neprodávám. Toto je výstava tajemných předmětů, památek na skutečné lidské osudy opředené kouzly a čárami!“
Stařenou duch chvíle ani v nejmenším nepohnul. „A ten kolovrat k tomu patří? Já jen že se z něj odlupuje nějaké svinstvo...“
Karel Jaromír zrudnul. „Je to pravý zlatý kolovrat! Svým zpěvem odhalil strašlivou dcerovraždu!“
„Mno...“ mlaskla babka a pochybovačně veteš obešla. „Jestli by nebylo lepší o tom napsat nějakou tu baladu. Slyšela jsem, že balady frčí!“