Jejím denním chlebem byla samota. Kam až její paměť dokázala sáhnout, nenašla nic než prázdno a osamění. Jako dítě toužila po přátelích nebo společnosti, ale zvykla si. Denně šlapala míle a míle pískem, v tichu si vydělávala na chleba. Nebyl dobrý, ale nasytil.
V chladných nocích snila o hvězdách, ale ne o tom, jak se na ně dívá, ale jak létá mezi nimi. Po probuzení si uvědomila, že se to nestane, a vyrazila zas a znovu do pouště hledat něco, čím by naplnila alespoň denní dávku.
Ten den si na chleba nevydělala, ale kluk jménem Finn ji vynesl ke hvězdám.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Co si pamatuju, tak spíš ona
Champbacca
Co si pamatuju, tak spíš ona vynesla toho "kluka", ale dobrý :D
Licence fanfikce. :-D
Mairam
Licence fanfikce. :-D
Pointu úplně nedávám (a
Faob
Pointu úplně nedávám (a omlouvám se), ale střípek zaujal a má působivou atmosféru!
Pointa není složitá, prostě
Mairam
Pointa není složitá, prostě odletí z planety pryč. Pravdu má Champbacca v tom, že ve filmu je to ona, kdo pilotuje, ale trochu se mi to nehodilo do celkové nálady stoslůvky.