Po bouři

To se vám tenkrát zvedl takový vítr, až se tráva ohýbala skoro k zemi a listy poplašeně šuměly. Když se rozbouřené povětří utišilo, rozhodl se motýl Emanuel, že raději půjde zkontrolovat Makovou panenku, jestli ji ten zlý vítr nepocuchal.
Maková panenka ale ve své makůvce nebyla. Neběhala ani na pasece, nezašla ani k moudré staré makovici, nebyla prostě vůbec k nalezení. Až starý cvrček mu prozradil, Makovou panenku si s sebou odnesl vítr, aby mu pro potěšení tančila.
Motýl Emanuel si zarazil cylindr pevně na tykadla a rozhodl se – Makovou panenku najde, i kdyby měl letět až na kraj světa!