Pohádka, která odrážela touhu srdce

Když byla Eliška malá, často vylezla mamince na klín a prosila o pohádku. Bylo to déle než čtvrtstoletí, za války, přesto si dodnes pamatovala jak maminka voněla. Čajem! 

Tenkrát netušila proč. Stejně tak netušila, co vlastně znamená pohádka o pěti princeznách, které se po mnohých těžkostech, protivenstvích a překonání spousty překážek šťastně sejdou v království té nejmladší…

Všechno pochopila až později: Pět princezen se už nikdy nesešlo… Jednu zahubil zlý drak, druhá zůstala v Zemi kohouta, daleko za rozervanou černou říší.

Ovšem teď… 

Teď stojí na pařížské ulici a dívá se do očí cizího muže, který vlastně vůbec cizí není.