Kamarádka

Stáhnu telepatickou pojistku ze společníka Němcové ze speciálních jednotek. Odmítl říct, jak se jmenuje. Na první pokus minu smyčku a pavouk mě škrábne. Soustřeď se, sakra.
„Hotovo.“
„Díky. Kdo mi otevře portál? Musím to jet nahlásit na generální inspekci…“
„Pomohlo by nám, kdybyste řekl, co víte… Počkejte. Máte natržený ret. Praštili vás do hlavy?“
„Do zubů. Menší neopatrnost, když jsme si došli pro Tichavského.“
„Omlouvám se, za to můžu já,“ ozve se Němcová. „Blbě jsem se rozmáchla, když jsem toho druhého magora mlátila taserem. Byla jsem tak vytočená, že mi nedošlo, že se ten pitomej krám po první ráně vybije.“