Literární kritici

Pátá kolej kudy chodí, tudy trousí.
Často kousavé poznámky, někdy papírky od bonbonů a zřídka, ale o to vítaněji, popsané papíry.
Od chvíle, co jim nefunguje „co napíšu, to se stane“, se jejich literární tvorba změnila ze zdroje stresu ve zdroj pobavení.
Jsme zlé a sarkastické. Na pohozená dílka se vrháme s nadšením.
Masochismus, znáte?
„Blanité křídla upíra vznášejícího se nad Hradem zavýřili temnotou...“ přečtu a začne mi cukat oko.
„Není tam něco lepšího?“ ptá se San.
„... úpí mlhonošové v Květách se válející...“ deklamuje Gwen.
Objevila výplod asociačního psaní. Nebo AI.
„Nechci se rouhat, ale to zní skoro jako duben.“