Zámečník

Byl jsem už osloven mnoha jmény, ale sám se nejraději nazývám Zámečník. Můžete si mě představit jako postaršího samotáře v ošuntělém kabátě s podivným kloboukem na hlavě, a nebo třeba také úplně jinak. Jen prosím vynechte dýmku, té jsem nikdy na chuť nepřišel. Ale proč vám to tady vůbec povídám? Vlastně jsem se jen chtěl představit. To já totiž otevírám vaše zámky – ty skryté, o kterých někdy nemáte ponětí. Ty ve vaší mysli. Ty, které skrývají poklady mnohem větší a pestřejší než jakýkoli trezor. A to je tedy vše. Jen jsem chtěl, abyste věděli, že když večer usínáte, přichází Zámečník.