Čáry života

Za každou z čar vepsaný příběh. Bez těch příběhů by nebyla sama sebou. Prozrazená tajemství jejího života. Bez nich by nevěděla, že žila, že se radovala, že plakala, že se zlobila, že přemýšlela. Byla by jenom loutkou na jevišti života.
Dívala se sama sobě do očí v odraze zrcadla a plašila tu myšlenku. Ale otázka byla silnější než její odhodlání. Musela ji položit. „Zrcadlo, zrcadlo, řekni, kdo je v zemi zdejší, nejhezčí a nejkrásnější.“ Už tušila. Zrcadlo zcela ignorovalo její prožitky, její vzestupy i pády, zrcadlu byla osobnost volná. Krásu vidělo jinde. „Sněhurka, má paní.“ Čára na čele se prohloubila.