Svítily svíčky. Na podlaze ležely rudé koberce květin a rozbořené zdi honosného sídla zdobily pavučinové tapiserie, co povlávaly v nočním větru. Srpek měsíce z výšky hleděl na tichý taneční parket. Na prázdný taneční parket. První ze svíček zaprskala a zhasla. Kdesi v dáli se ozval křik. Po chvilce utichl.
S úzkostí se po sobě dívali slavíci, sedící na špici někdejší věže. Růže se ve svém závoji z mlhy roztřásly zimou. Lidé z vesnice zamkli poslední zámek a petlice přitloukli ke dveřím.
Na ochozu se objevil první z hostů honosného plesu. Všechny svíčky se zatřepotaly v bázni. Nikdo jej ovšem neviděl.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Juuu... to je moc hezky
Queen24
Juuu... to je moc hezky napsáno. Už ten název se mi líbil :)
Evokuje to atmosféru temných
galahad
Evokuje to atmosféru temných rozprávok o čiernokňažníkoch, upíroch a beštiách. Skvelé.
Má to takovou tu atmosféru
Erys
Má to takovou tu atmosféru děsivého očekávání. Pěkné!
(Jen, pšt, nevloudilo se Ti tam jedno "se" navíc? U růží v závoji z mlhy?)
To mi připomíná Bulgakovova
Lee
To mi připomíná Bulgakovova Mistra a Markétku, což je, pokud to neznáš, velká pochvala.
P. S. Myslím, že tě znám a ty znáš mě. Nemáte náhodou psa Zuzanku?
Máme, ale už je pěkně stará.
Effatha
Máme, ale už je pěkně stará.
PS: Moc se mi líbí tvůj styl psaní a tak...
UPS(úplně poslední slovo): Kdo jsi? Chodíš na Arcig?
Velmi působivá atmosféra.
Melosira
Velmi působivá atmosféra.