Zimní výbava

Vader pohlédl oknem do vesmíru.
Upřímně se otřásl.
Pod břichem křižníku plula koule plná sněhu.
Hnus!
Nesnášel mráz.
Nenáviděl, když mu tuhla ložiska.
Tak proč u všech čertů Hoth?!
„Osobně dohlédneš na výsadek,“ zakrákal Palpatinův hologram. „Zničíš rebely.“
„Armáda to zvládne,“ zahučel Vader.
Do závějí se mu vážně nechtělo.
„Sithové jsou vždy dva,“ prohlásil Palpatin. „Jeden moc ztělesňuje, druhý po ní touží. Tak pravil dávný filozof.“
„Filozofy by měli střílet,“ odtušil Vader.
„Já vládnu, ty posloucháš,“ zasyčel císař hlasem rozkacené zmije. „Takže?!“
Vaderovi se udělalo mdlo.
„Jak si přejete, můj pane,“ vydechl odevzdaně. „Nechám si do krve vpravit nemrznoucí směs.“