Básně Poezim 2025

Mlhavý příslib
Však supi se slétají
Svítání mešká
Zbrocený potem sténám
Plíživá hrůza ječí

Ze stromů prší
chvějivě zítřek včerejší
a zlaté časy.

To není déšť, jen romejší.
Broučkům padá chléb vezdejší.

Jenže ta díra úzká je, ouha!
Teď z ní jen křídlo a jedna bota čouhá.
Griffin se zarazí a dosti váhá,
měl by jim pomoci, však pálí ho žáha.

Horskou dráhou let
Vítr dech od úst bere
Smyčka se svírá
Čas který šachy hraje
s životy vlastních dětí

Červnový synku
pokakals plínku!
Toužím už spáti,
teď si chceš hráti?
Jdu pro maminku!

---

Karel Toman: Měsíce

Ptačí zpěv zrána
Do tvého vědomí brána
Jen ještě chvíli
Za ranou další rána
A ptáci? Kéž by snili

Vyletěv z nory na louce zelené,
Griffin naštěstí nemá nic zlomené.
Náhle z díry se hluk a ryk tlačí,
blíží se kronikář i nevěsta dračí.

Bez dechu běžím.
Obruče strachu škrtí.
Co hledám, není.
Útěchu najdu k ránu
v milosti probuzení.

Ve vlaku dřímám
náhle svůj meč třímám však
v kryt pěst vystřelí
iluze je v prdeli
ze zdi trčí ruka má

Poznámka: Tentokrát jsem se inspiroval příhodou, kdy jsem se vracel vlakem pozdě večer z Valtic. Poklimbával jsem, zdálo se mi o šermu, letěl na mě sek (ve snu samozřejmě), a ten jsem vykryl... ve skutečnosti. Do zdi jsem naštěstí nepraštil. Holt reflexy, co na to říct...

V se nepočítá jako samostatná slabika.

Když Kolumbus objevil Ameriku,
dal se do psaní limeriku.
Že v Indii je konečně,
nanášel na papír horečně,
zatímco procházel Ameriku.