Básně Poezim 2025

Dveře se otevřou a za nimi zírá,
do nitra chaloupky přetemná díra.
Griffin se pomalu ke dveřím přiblíží
pak do temnoty hlávkou zamíří.

Každý rok srdce ukořistí
Svou krásou mlžných rán
A hejny černých vran
V záplavě barevného listí
A vše kolem se čistí
Je balzámem všech ran
Zširoka otvírán
Však tím si buďte jistí
Že mám pro něho slabost
Dost věcí pomine
I on má svoji křehkost
Je na chvíli tu host
Můj milý podzime
Dík, že mi děláš radost

*******

Ne, že bych si chtěla nějak stěžovat, ale trochu mi chybí DMD, jen forma bez těch témat je trochu náročná :D (já vím, já vím, v dubnu budu zase skučet :D )

Griffin jen zírá, pak však jde zpátky
k chaloupce nohaté, kde rostou hlávky.
Dřív však než svým mečem na jednu udeří,
ozve se z chaloupky skřípění dveří.

Králík se otřepe, řekne: "Ty mrcho,
skoro v tvém žaludku natáh jsem brko.
A ty, Griffine, pohni prdelí,
zajdi mi někam pro zelí."

Z rychlosti závratné točí se hlava
z dračího žaludku peklo se stává.
Křičíme s úžasem: Mordyjé!
Když Stáňa králíka vyblije.

Tvá přítomnost je jako požehnání,
ztrácím se ve tvých sladkých záchvěvech.
Natáhnu ruku s otevřenou dlaní,
zatímco čekám zatajuji dech.

Půjdeme světem už navždy ruku v ruce?
Spojeni volbou a snad i něčím víc?
Napětím téměř puká moje srdce.
Vím, každé spojení má rub a nejen sladký líc.

I tvoje přítomnost má tedy svoje vady,
bodáš mě do uší a pak se mi chce řvát.
Nebudem jedním, ne teď a rozhodně ne tady.
Vždycky tě zaženu, budeš mi unikat.

Ach přiznej si má zpropadená pýcho,
že nedokážu v dlani udržet si ticho.

V zahradu uzavřenou světu
šum klasů zavívá a píseň zpívá.
Pod sluncem teď v ohnivém květu,
blažený pot si člověk z čela smývá.

Zdaleka slyším dusných stodol vrata,
jako by skřípal zuby.
Ruka neviděného kata
o střechu opřená smrt čeká na své sluhy.

A přece mlčím, nevykřiknu tiše.
Tajemně svázána je s temným žencem žeň,
a netroufám si přikročit k ní v pýše
a ptát se, čí je poslední ten den.

Nad námi hlavy naklánějí bdíce
hodiny samot našich, slunečnice.

---

Karel Toman: Měsíce

Hajněte si milé děti,
budeme si vyprávět.
NELÍTEJ TU NA KOŠTĚTI!
Vrať se do postýlky zpět.

Povíme si pohádečku,
ať se nám líp usíná.
SUNDEJ Z LUSTRU SVOJÍ DEČKU!
Světýlko nám vypíná.

Příběhů je knížka plná,
každý dobře dopadne.
NEBĚHEJ S NÍ! NEJSI SRNA!
Knížka někam zapadne.

Spinkat byste dávno měli,
ráno budík zavolá.
KDE JSTE VZALI TOHLE ZELÍ?
Máte mámu za vola?

Ručičky se na hodinách
blíží málem k půlnoci.
PŘEMÝŠLEJTE O SVÝCH VINÁCH!
Mí nezdární potomci.

I pocítíš tíhu na břichu
Není ti dvakrát do smíchu
Funíš a vlhnou ti skráně
Akutně potí se dlaně
Rytmus už kolísá, buch buch a nic
Killip snad zaslechne i chrůpky z plic
Tolik hruď a levá paže tě bolí

Možná to EKG je uchlácholí
Ylpio už ti teď nijak nepomůže
O STEMI i nonSTEMI tady jít může
Když až do nebe vystřelí troponiny
Ani moc nemysli na narozeniny
Radši ať vyhnou se ti Staphové zlatí
Drží nad tebou ruku všichni svatí
Ulev si, ještě že to pojišťovna platí

******

Lálala, co je to rytmus? No nic, chtěla jsem připsat pár vysvětlení, i když si je samozřejmě můžete přečíst na WikiSkriptech. Podle Killipa se hodnotí levostranné srdeční selhání při infarktu a používá se u toho poslech plic (a chrůpky jsou takový specifický zvu, který u toho slyšíte). Ylpio je kombinovaný lék na vysoký tlak. STEMI a nSTEMI jsou dva druhy infarktu, dělí se to podle projevu na EKG (taková ta křivka, co je v každém doktorském seriálu, u STEMI musí být zvednutí ST úseku - ST elevace, proto ST elevation myocardial infarction). Troponiny se uvolní do krve, když umře buňka srdečního svalu - když se tedy v krvi zvednou, znamená to, že se opravdu jedná o infarkt. Staphové zlatí jsou zlatí staphylokokové (tedy St. aureus) - častí původci nemocničních nákaz. A poslední verš je trošku pochvala na český zdravotnický systém, protože často myslím na ten americký, který je dost opakem. U nás je pořád hodně dobrá péče pro skoro všechny a toho bychom si měli vážit.

Na plný obrátky letíme světem,
všechny ty pohádky patřily dětem,
cestou necestou, lesem nelesem,
Letím za tebou se svým hrdinským patosem, teda eposem.