Dragon Age

Pri peci v Solasovej chatrči sa chúlil mág. Uhlíkmi vrhnuté tiene na jeho tvári podrývali jej zachmúrený ráz.
"Na, elfské, na telo i dušu," vtlačil Dorianovi elf do rúk misu. Zamrmlal poďakovanie, no nechopil sa naberačky.
Veď prišiel, aby našiel útočisko pred posmešnými, zvedavými a vo všeobecnosti, pohľadmi. Solas vedel. Mlčal, ba svojím správaním imitujúcim sochu ponúkal Dorianovi onen potrebný priestor na rozjímanie.
A tak sa on v tlmenej žiare vrátil myšlienkami do temnoty...
aby zase videl v nej jemne načrtnut kontúry svalov...
počul každ význam nie mĺkveho mlčania...
aby zase prsty amatove kĺzali po tých jeho, smelé v objavovaní.

"Netvár sa tak," uškrnul sa Trevelyan, keď spoločne vykročili za svojimi povinnosťami.
Mág naňho fľochol pohľadom, v ktorom sa jasne zračilo, že svojmu amatovi neverí, že mu nevad, že sa o ich... vzťahu, alebo akým menom to vlastne nazvať, vie.
Priplížila sa k nim Josephine a Dorian nadskočil, keď sa im jej hlas ozval spoza chrbtov.
"Zdravím, Trevelyan, vraj ste mali príjemné... stretnutie?"
"Nie, nemali!" odsekol Dorian tak rozhodne, že naňho obaja prekvapene pozreli.
"V prípade, že sa budeš hájiť takto, pravdu povie vôňa vypratj mačky," mrkla naňho Josie s jemným úsmevom, potľapkala ho po ramene a zamierila do pracovne.

Bolo zamračen a tak ich neprebudili slnečné lúče.
Nie, onej povinnosti sa ujala Sera.
"Zdravím, Inkviz-... ajéjé."
Na tvári sa jej zjavil úškrn, keď pohľadom zablúdila k siluete prepletených postáv, v zhone sa od seba odtŕhajúcich.
"To sa neviete zamknť, heh? Ste išli rovn na vec, čo?"
Trevelyan sa so zaúpením hodil zase na kožušiny na zemi. No Dorian sa rozhodol nevzdť bitku o svoju česť, hodil po elfke čižmu.
Niežeby tým docielil mlčania.
"Tak snáď ste mali... to oné, no... to udělátko. Totiž keď sa začneš škriabať medzi nohami, Dorian, ja si pakujem veci a dovi."
Vyletela z komnaty.

Trevelyan vkročil do svojej komnaty. Prižmúril oči, keď v temnote videl svetlm fakieľ vykreslen siluetu.
"Dorian." Znel prekvapený, potešený.
"To som sa načakal," odvetilo mu pobúrené zabručanie.
Tlmene sa zasmial.
"Nezlákala ťa krčma?"
"Zjavne. Prišiel som si... pohovoriť."
"Snáď si si... to... nerozmyslel?"
Trevelyanov hlas znel hrvo, hoci s podtónom neistot.
Dorian vykročil k nemu, a pousmial sa, odvetiac mu nemo.
Odtrhol sa silo vôle.
"Zase kamna?" oddýchl si Trevelyan a mág sa uškrnul.
V slastnom opojení Dorian mlčky ďakoval Stvoriteľovi za to, že v temnote nevidel, že Trevelyan nehovoril. Najmä však za to, že nezaznelo, čo mu srce hovorilo.

"Vítám vás v Galenově obchodě. Je libo náhrdelník pro slečnu?"
"Ne, ale rádi bychom navštívili tvoje sklepení," sdělila trpasličímu obchodníkovi Hawke.
"Moje... Cože?"
"Věděl jsi, že se v tvém podniku praktikuje krvavá magie?" uhodil na něj Fenris.
V trpaslíkově obličeji se mihlo několik různých výrazů. Moc dobře věděl, o čem je řeč.
"To musí být omyl. Mám v podnájmu pouze pár chudých studentů."
"Studentů, co obětují bezbranné elfky?" zavrčel Fenris.
"Občas si přivedou dámskou návštěvu, to ano."
"A nemrtví, co ti v noci vylézají ze sklepa tě netrápí?" Hawke ho odstrčila. "Máš sklep plný krys, Galene. A město vyslalo deratizátory."

"Tak sa zdôver, na čo zazeráš?"
Trevelyanom trhlo, keď sa spoza neho ozval pobavený hlas, a pousmial sa na Varrica.
"Vitaj, ty nehoduješ?" kývol ku krčme. V žiare jej okien sa mihotali postavy v bujarej veselici.
"Nemyslím si, že tie masožravky boli také dravé, aby som sa pustil do pitky z Bullom. No čo ty? Cítiš sa sťa slamenný vdovec, čo?"
"Ale ja nie som... "
"Ale si. Ty si oddaný s našou vecou, a Cassandra a Cullen sú tvoje manžlky, a ostatní šarvanci. To, aby bolo jasné, hlavne Sera."
Trevelyan sa musel zasmiať.
A pomyslel si, akú pravdu má Varric.

Viedla ich Cassandra v závese s Varricom a vtipkovaním prilákaným Bullom. Trevelyan sa priplichtil na chvost skupiny.
"To nebude povznášajúci rozhovor," začul Doriana zamrmlať. "Tak poďme na to."
"Na... ?"
"Och, my Tevinteri zdvorilo naznačíme, že naše stretnutie bolo príjemné, ale si neželáme nášho "priateľa" zase vidieť."
Trevelyan sa zachmúril.
"Ja ťa nechcem odohnať, Dorian, ak si myslíš to. Čo som povedal... som myslel naozaj. Čo na tom, čo si myslia ostatní... "
Mág sa zatváril neveriacky.
"Ak to myslíš úprimne," ozval sa obozretne, "musím priznať, že čo naznačuješ je pre mňa nepreskúman teritórium."
"Taktiež."
Zmĺkli, zamyslení nad tým, aké hranic preklenuli.

"Ty mrcho! Poznáš nekonečnou bolest, jakou jsi ještě nezažila!"
Hawke pohlédla na Varrica. "Proč tak vyvádí? Ještě jsme se ho ani nedotkli?"
"Nejspíš to bude mít něco společnýho s tím, že jsme mu překazili plány na ovládnutí města."
"Uříznu ti chodidla!" řečnil dál mág.
Hawke povytáhla obočí. "To je nový."
"Vyrvu ti střeva a pošlu je svaté matce do chrámu!"
"Hawke? Neměli bychom už...? ozvala se nejistě Merril.
"Počkej, chci si to poslechnout celý."
"Vyrvu ti srdce!"
Hawke se zatvářila znuděně. "Tohle už znám. Varricu?"
"Jasný, šéfko."
Zadrnčela tětiva kuše a mág se skácel k zemi se šipkou v oku.

"Neříkal jsi, že znáš lepší cestu zpátky?" reptala Hawke, když odsekávala šlahouny sápající se jí po nohou.
"Vždyť je lepší. Nechtěla jsi žádné pavouky," opáčil Varric a pomocí Biancy úspěšně ustřelil obzvlášť silný šlahoun, aby uvolnil cestu Fenrisovi.
"Nějak ses zapomněl zmínit o téhle havěti."
Merril udržovala rostliny z dosahu ohnivými kouzly a všichni se společně probíjeli ven z houští. Jakmile byli venku, začali si ošetřovat šrámy.
Vtom Varric procítěně zaklel. Ostatní k němu zvědavě otočili hlavy.
"Ty mrchy mi sežraly ten dračí jazyk."
Chvíli bylo ticho a pak se Hawke bláznivě rozesmála. Merril s Fenrisem se k ní přidali.

HARD IN HIGHTOWN
Nové vydání knižního bestselleru slavného Varrica Tethrase.
Donnen a Jevlan
Jediní městští strážní, které budete milovat.
Jediní městští strážní, kteří dělají svou práci pořádně, i když jim v tom překážejí zákony.
Kdo nečetl HARD IN HIGHTOWN, nejde s módou a je společensky odepsán!
Žádejte u svého knihkupce!