Přání

Jak ten čas letí!
Zestárli jsme, zmoudřeli, přibylo nám vrásek. Některé jsou od smíchu, některé od těch věcí, které veselé nejsou. Obojího bylo dost. Toho druhého někdy až moc.
Ale život jde dál.
Žene kupředu, uhýbá po cestách, na něž jsme vstoupit nechtěli. Příroda se mění, stromy rostou, voda teče, hvězdy planou a slunce svítí. Děje se toho hodně. Všechno utíká, kličkuje, transformuje se to.
Lidé dospívají, zapomínají, poznávají nové. Rostou každý den.
Přála bych si, abyste to mohli vidět. Aby se změny dotýkaly i vás.
Kéž by vás čekalo víc než chladná zem a kytice bílých růží ve váze!