Žít přítomným okamžikem

Grace pozorovala Jasonovy prstíky, jak se pevně ovinuly kolem Henryho prstu. Stále nemohla pochopit, že už tu s nimi je. Že je jeho máma.

Cítila obrovskou vděčnost, jakou cestu všichni tři ušli. Doslova. Kdyby tu nebyla, kdyby nešla za Freyjou, dost možná by teď měla jiný osud. Obličej jí přelétl temný stín, když koutkem oka zachytila Henryho rozněžnělý úsměv nad Jasonem.

Dost možná by tu nebyla ona. A Jason už vůbec ne.

Nechtěla na to myslet, ale nepříjemně se to drželo vzadu v hlavě jako kus pečiva nalepeného na patře. Nešlo to spolknout, ani zahnat.

Ale teď mají nový život.