Děda

Děda vešel do pokoje a usmíval se pod vousy. Děti na koberci, kde si hrály s dřevěnými vláčky, a dospělí u stolu. Děda se obrátil rovnou na děti.

„Už jste někdy viděli hrnečku vař?" Zeptal se, jako by celý život čekal na to, až bude moc tuto otázku položit.

Děti se na sebe podívaly. Odpověď byla jasná. Ovšemže ne.

Děda se tajuplně pousmál a řekl: „Pojďte za mnou."

Vedl je chodbou, pomalu, skoro slavnostně. Když vešli do kuchyně, konečně to uviděli.

Na lince hrníček s kváskem na koláč a taky jeho plná linka, jak kynul.

„No vida," pronesl. „Hrnečku vař."