Jak (ne)zemřít moudře

Mentor ležel na zemi, dramaticky lapal po dechu. "Pamatuj si... nikdy nevěř..." Zhroutil se. Ticho.

"To ne!" zvolal hrdina.

Mentor se náhle posadil. "...lidem s podezřele čistýma botama!" Mentor se zase zhroutil.

"Co tím chceš říct?" zaúpěl hrdina.

Další nádech mentora. "Neptej se..." Opět ticho.

"Co se to děje?" Hrdina byl zmatený.

"Židle proč sedí na tobě..." dramatická odmlka. "A hlavně nezapomeň..."

Hrdina už toho měl dost.

"Čaj si pamatuje, kolikrát jsi nebyl doma." Opět zavřel oči.

"Přísahám, že jestli se ještě jednou probereš a dáš mi další radu, vlastnoručně tě dodělám," ucedil hrdina.

Naštěstí tohle byla mentorova poslední slova.