Ztracený

Kdo hledá, toho najdou, říká se prý. Jenže já jsem moc ztracený. Rozbitý na tisíc kousků. Bolavý vlastní zradou. Nedávám už smysl. Ostatním a nejméně sám sobě.

Vidím vzkříšeného Krista. Mluvil jsem s ním. Držel mě v náručí, když mi bylo zle. Procházel se mnou nejhlubšími tunely času. Pokládal obklad na mé čelo. Nesmál se, nevinil, když mě vina rozervala na kusy.

Kdo jsem já? Přízrak rozbitý na tisíc střepů a všechny je má v dlaních ten, který sám v sobě umírá. Jediný střípek ho může zabít, přesto je drží všechny.

Kdo hledá, toho prý najdou. Ale já se ztratil.