Klukoviny

Už k večeru cítila, jak vítr slábne. Nad ránem utichl docela. Plachty splihle visely z ráhen. Hladinu nezčeřila jediná vlnka. Obklopovalo je dokonale hladké zrcadlo táhnoucí se od obzoru k obzoru. Fregata stála uvězněná v dusivé náruči tišiny.

Kadeti poposedávali ve stínu vratiplachty. Hlavy měli skloněné nad tabulkami a notesy.
"Hej, Bene, jak ti to vyšlo?"
Milton se ostražitě rozhlédl a podal kamarádovi své výpočty. Ten je chvíli studoval a pak vytáhl špačka tužky. Milton mu notes vyškubl.
"Daviesi, ty jsi takovej idiot!" cedil mezi zuby. Urputně třel karikaturu pouštní karavany kouskem pryže.
"Pánové, osobní rozepře vám trpět nebudu."
Ztuhl.