Věštecká
Řekni koule křišťálová,
co budoucnost pro mě chová
za závojem přítomnosti.
Zkoumám kávy sedlinu,
zda mám čekat hostinu,
či se roky příští postím.
Naslouchám vnitřnímu hlasu,
zatím, co se vlny času,
o útesy dneška tříští.
Hledám v kartách, runy házím,
odpovědi nenacházím,
co mi nesou roky příští.
Možná je to celé tím,
že o ni vlastně nestojím,
že mám obyčejný strach.
Že mě neskutečně leká,
možnost že to co mě čeká,
utápí se v temnotách.
Radši karty tiše skládám,
už budoucnost nevykládám,
dělám co se mi zalíbí.
Prostě žiji přítomností
a naději v duši hostím,
že se to nějak vytříbí.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Skvostné podání :D
Skvostné podání :D
Děkuji<3
Děkuji<3
jak praví klasik
lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu:)
Ano ano, to mě přesně napadlo
Ano ano, to mě přesně napadlo. Milá básnička.
Pravda, ten to taky říká.
Pravda, ten to taky říká. Jsem na to úplně zapomněla :-D.
Chytrá básnička.
Chytrá básnička.
Dík moc ♡
Dík moc ♡
Krásně zveršované moudré
Krásně zveršované moudré rozhodnutí.
Díky ♡
Díky ♡
A to je vůbec nejlepší! Moc
A to je vůbec nejlepší! Moc pěkné.
Děkuji<3
Děkuji<3
Lepší nevědět, to je fakt
Lepší nevědět, to je fakt
Jj, člověk si říká, že by rád
Jj, člověk si říká, že by rád věděl, ale za sebe leda pokud by to byl dobrý výsledek. Znalost nezaměnitelného průšvihu si klidně odpustím. Takže obecně radši nic a naděje.