Punti, náš poklad

„Nevíte, kde je Punti? Nepřišel k žrádlu… je jeho doba…“
„Cože?“ zbystřila Darja. „Punti nepřišel k večeři?“

„Puntiiii!“
„Co je to támhle za díru? Ještě včera tu nebyla?“
„Cos to tady, ty troubo… Tys zas lovil myšičku, co? Kam ses to, ty trdlo, prohrabal… holky? Co to je?“

Bibi se uchichtla. „Třeba narazil na ropu, hele!“

„Prd ropa. To bude dědečkův vinný sklep! Sbíral vína, vzácný… mysleli jsme, že je někomu dal, nebo prodal…“ Darja zírala do hluboké díry, kde se za radostně štěkajícím Puntim vrstvily zaprášené lahve.
„Děvčata… jestli tam bude to, co si myslím, máme na novou střechu!“