Sprcha po zápase

Porost se vlnil přirozeným pohybem v jemném vánku, vrcholky osvícené sluncem, dole u kořínků tma a vlhko. Pak náhlý poryv větru donutil vegetaci lehnout k zemi, a následoval vzdálený řev stovek hlasů. Vánek ustal, slunko zmizelo, a začaly dopadat tisíce kapek vody. Náhle se shora snesly tlusté kůly a nemilosrdně pokrývaly porost pěnou; naštěstí brzy zmizely a stále padajícím kapkám se povedlo prostředí vyčistit. Poté déšť ustal a zdálo se, že se ekosystém vrátí zpět do normálu. Ale běda, další kůly, sice tenčí, ale těchhle bylo víc a nemilosrdně pročesávaly každý koutek.
„My se nedáme zkrotit!“ křičely vlasy Harryho Pottera.