Upřímný leč zamilovaný

Ona mu normálně rušila jeho kruhy. Jeho třídu, jeho třídní kruh, jež se jako množina prolínal s jeho fotbalovým kruhem, který byl jeden z nejoblíbenějších. Pak tu měl kruh rodiny, ten stál zvlášť a zaujímal jedno z nejdůležitějších míst. Pak byl i kruh jeho samoty, jeho soukromí, jeho nejniternějších myšlenek. A kruh přátel. Ten byl pro něj opravdu důležitý. A pak kruh kapely, kamarádů z tábora, internetových přátel...
A ona se do všech těch kruhů přimotala. Chodila k nim do třídy, koukala na něj na fotbale...
"Neruš moje kruhy," zašeptal jí do voňavých vlasů, když spolu leželi pod všudypřítomnými hvězdami.