Zoufalství

Seděl na židli u její postele, a kdyby to situace dovolovala, asi by ji neopustil ani v noci, ani na jídlo. Všechno mohlo počkat. Chtěl znovu vykouzlit na její tváři smích, ale zatím se v jejích očích zrcadlil pouze hluboký smutek.
Další potrat, tentokrát těhotenství trvalo dlouho. Slzy se jí kutálely po tvářích. Měla je všechny spočítané – všechny ty chlapce a dívky, kteří se nikdy nenarodili. Zmařené naděje. Jediný princ, který žil, nebyl její krve.
Tak moc mu chtěla dát dítě, tak moc si přála být matkou. Milovala Michaela, vychovávala ho od miminka, ale touha po vlastním dítěti byla silná.