Tucet vyhublých stínů se lepí ke stěnám opuštěného kostela. Uprostřed kráteru šestice bezvládných těl. Jedna emtrojka. Svatostánek bez klenby, kromě té nebeské. Na prázdné tváře milosrdně dosedají sněhové vločky a popel.
Nejmladšímu Joachimovi je čtrnáct let. Nikdo se ho neptal.
Gustavsson je zesláblý, předevčírem se otrávil jídlem.
Kottack si zašívá čerstvou ránu na rameni.
Žádné zákopy, žádný domov. Čeká se na sirény, světelné kužely šátrají mezi troskami. Kontrola výzbroje. Energie na 63 procentech a nabíjí se, trhavá, éempéčko, granáty…
„Pane? Tři dny jsme nespali…“
„Vím, hochu,“ položí mu velitel ruku na rameno, „spát mohou jen mrtví… My ostatní budeme bdít.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
(^U^)
Gwen
Drsné...
To je tak sugestivní, úplně
Aries
To je tak sugestivní, úplně hmatatelné
Awww, další kousek do
Blueberry Lady
Awww, další kousek do skládačky! To je hodně nervydrásající post-apo, opravdu dobrý. A hrozně se mi líbí ten obrat s klenbou nebes.
huuuuh! Tak to je ovšem síla.
Zuzka
huuuuh! Tak to je ovšem síla. A jako bych to viděla, natočený, drsný, temný.
Úchvatné. A drsné jak něco,
Keneu
Úchvatné. A drsné jak něco, moc se mi líbí spací závěr. Až budu mrtvý, vyspím se až až.
Moc líbí zakomponování...
Faob
... tématu. A scéna působivě vykreslena.
Dobře napsané
Tora
Dobře napsané
Velice působivé.
Rya
Velice působivé.
Krutě drsné, líbilo.
Teresa
Krutě drsné, líbilo.
To je drsné.
Erys
To je drsné.