V pohodě

a se žvýkačkou na své levé botě,
po pláži si vykračoval za slunce i v slotě.
Jen hodinky oblizoval, neboť Tic-Tac osvěží
a počítač v jeho hlavě zatím snímal pobřeží.
Že nevíte, co se chystá? Sledují nás Marťani,
mají totiž shora Zemi před sebou jak na dlani.
Jednou sbalí saky paky, ve svém UFU přiletí,
podrobí si lidský národ, ještě v tomto století.
Říkám vám to, jak to vidím, zahazujte telefony,
signál, to je jak feromon na lidi i na Ufony.
Nejsem blázen, stačí sečíst jedna a dvě, což jsou tři,
konec světa, už se blíží, je tím cítit povětří!