Po roce se znovu setkáme s Janem, pánem na Cimburku, jeho bratrem Jakubem, jejich starou chůvou Máří, nalezencem Vítkem a dalšími osobami.
„Vítku! Kde jen ten kluk zas může být,“ bručí stará Máří a ztěžka se zvedá. Dnešní větrný den se studenými přeprškami jejím bolavým kloubům nesvědčí. Šourá se k téměř vyhaslému topeništi.
„Zas nenanosil dříví ani vodu. Určitě v čeledníku poslouchá Ctiborovy báchorky o rytířích,“ zlobí se chůva. Myšlenky jí přeruší nezvyklé zanaříkání. Stařena naslouchá a pak se vydává směrem, odkud slyší konejšivý chlapecký hlas. Na Vítkově kazajce leží pánova fena a v úžlabí jejího těla tmavší uzlíčky. Fena dychtivě pije vodu z chlapcových dlaní a dojatá chůva slyší jeho šepot: „Až je vycvičím, nebude v celém kraji lepší lovecké smečky.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jaktože jsem tohle úplně
Lejdynka
Jaktože jsem tohle úplně přehlídla!
Nádhera, jsem dojatá.
Tora
Nádhera, jsem dojatá.
To je tak roztomilý! :)
Tenny
To je tak roztomilý! :)
To je moc pěkný. Pamatuju si
Aries
To je moc pěkný. Pamatuju si loňské vyprávění a jsem ráda, že je tu pokračování
To je nádhera.
mila_jj
To je nádhera.
To je tak hezké.
Arenga
To je tak hezké.
Nádherné.
Rya
Nádherné.
wow, to je krásný!
Zuzka
wow, to je krásný!
Jé, moc hezké.:-)
Profesor
Jé, moc hezké.:-)
Ale tohle je moc pěkné. <3
ioannina
Ale tohle je moc pěkné. <3