Příšery

Mám hlavu plnou příšer a náruč plnou tebe. Sleduješ mě hladovýma očima, ale ten pohled je jako instagramový filtr. Zkresluje realitu, aby odpovídala normám krásy.
Čekám, kdy zamrkáš a filtr zmizí. Kdy si uvědomíš, koho sis pustil k tělu. Protože já nejsem princezna, kterou bys mohl zachránit. Nedrží mě pod zámkem tatíček ani tříhlavá saň. Sama zamykám netvora do vězení své lebky.
Když jsi mě včera svázal, jako bys mu hodil klíč. Pustil jsi mého netvora z klece.
Brečela jsem ti do trička netvoří slzy, dokud se sám nevrátil pod zámek. A tys mě držel a na nic ses neptal.