Taktik

Cítil, jak ho láska, ač prozatím neopětovaná, cizeluje a pěstí jako člověka. Vnímal intenzivněji celý svět. Hudba mluvila přímo k němu, barvy byly křiklavější, vůně výraznější. Myšlenky se mu v hlavě převracely rychleji a ačkoliv rotovaly kolem jednoho jmenovatele, nalézaly k němu desítky cest. Ve skutečnosti to vypadalo spíš tak, že čím víc prostoru u Evžena získávalo srdce, tím méně ho zbylo pro mozek. Viděl se, jak vyhrává v sazce, jak se nepoznán vrací z cest, jak o ní, nemocnou, samojediný pečuje. Jeho geniální plány byly abstrahovány z Javořické, harlekýnek a občas mezi nimi probleskl pozapomenutý příběh z východoněmeckého porna.