Nevinné dětské hry

„Proč si se mnou nechcete hrát?“ ptá se malý Jenda ublíženým, skoro až plačtivým tónem.
„Jsi strašný posera a žalobníček,“ odsekne mu Jana, jeho starší sestřenka. „Když jsme si hráli minule, měly jsme pak se ségrou týden zaracha.“
„Protože jste mě spoutaly a přes pusu i nos převázaly šátek. Málem jsem se udusil…“
„Hráli jsme si na Indiány a byl jsi náš zajatec. Jasně že jsme tě museli zneškodnit.“
„Navíc jsem ti říkala, že máš dýchat kůží,“ dodala důležité druhá ze sester.
„Já se snažil, ale nešlo to…“ bránil se zoufale.
„Snažil ses málo!“
„Ale můžeme to zkusit znovu, chceš?“