"Enyky, benyky, kliky bé..."
Slova letící na křídlech větru.
Tichý šepot, co přináší strach.
"... ábr, fábr, domine..."
Postava zahalená v plášti noci.
Muž, co pomalu kráčí k jejich středu.
"... elce pelce do pekelce... "
Oheň z loučí na chvíli zažene stíny odkrývajíc, co noc skryla.
Klikatou jizvu táhnoucí se přes celou jeho tvář.
"... ten musí jít z kola ven."
Srdce se roztluče zběsilou rychlostí.
Mysl zatemní zděšení.
Ustoupí krok zpět ve snaze dostat se od muže dál.
Nohy bojují o vůli stát.
Ruce se dotknou dračích šupin.
"Bratře, odpusť mi. Našel nás!"
Myšlenka, co udeří přímo do živého.
Vyděšená. Bolestná. Provinilá.
Navazuje na Proměna
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Neuvěřitelně dobře popsaná
Kumiko
Neuvěřitelně působivě popsaná atmosféra. Hodně dobré...
Děkuji
Neferet
Děkuji, jsem moc ráda, že se líbí :-)
Moc pěkné! Doufám, že to
Lee
Moc pěkné! Doufám, že to ještě dopadne dobře.
(Díky a pardon za rejp. /Taky jsem idiot, jasně, že tam muselo být odkrývají. :D/)
Děkuji
Neferet
Nemůžu zaručit, že to dobře dopadne, ale jsem ráda, že se líbí :-)
(Hmn... máš pravdu :-) jak jsem to přepisovala a napůl spala, tak jsem si toho nevšimla :-D Děkuji za upozornění :-) )
Pěkné, moc. A strach
Profesor
Pěkné, moc. A strach probouzející.