Ač jsem ronil slzičky, nechali jen kostičky

Psal si malý Toníček
hodnotový žebříček:
"V prvé řadě chtěl bych husu,
by mi dala pac a pusu
a vzala mě pod svá křídla
- ne jen na chov pro kus jídla!"
Dospělí mu slibovali, pak ji ale oškubali.
"Upekli mou husu, nacpali si pusu."
Hledal kousek Všehomíra,
kde prý zeje pěkná díra.
Zubí se tam do prostoru,
Samota v ní mívá noru.
"Tam se spolu zavřeme,
budem tam než umřeme."
V horku, mrazu, každé slotě,
přemýšlel tam o životě.
"Došel jsem k závěru:
kompromis neberu.
Nechci dožít dospělosti,
olizovat husí kosti."
Tak v rozporu se světem,
do smrti byl dítětem.