Ten, jenž za hrob hledal lásku a svůj život dal tak v sázku

Jeden kluk jako buk
pátral po spřízněných duších,
ostré šípy v luku, kuších.
Vyzbrojil se naivitou,
romantikou, vášní skrytou.
Dřív pro muže žena - růže, dnes lodyha trnitá,
jenom jednou pro něj kvete, květ však brzy odkvítá.
A tak vzniká bludný kruh,
v němž on, coby dobrodruh,
hledal spásu každé duše,
byť se k lásce tváří hluše.
Proklál šípem srdce kletá,
po lásce však byla veta.
Jen se vzali, tu se změnil obřadem tím celý svět,
lásku čas a manon odvál, čin ten nelze vrátit zpět.
Amor spáchal sebevraždu, na hrobě šíp přeťatý,
vytesáno v kámen stojí "líp mrtvý než ženatý."