Příběhy z Bible

Byla sebejistá, namyšlená, nesnesla odpor. Její srdce bylo jako propast plná krutosti. Očí se jí leskly záští. Ten den si oblékla nádherně šaty. Zdůraznily její tělesnou krásu. I když se učesala, nalíčila a černou barvou zvýraznila řasy, nedokázala zakrýt zlobu, která jako vřed hyzdila její tvář.

Dívala se z okna, jak přijíždí.
Byla si vědoma své moci. „Ptáček si sedl na lep,“ zamnula si ruce. „Už mně nebude provokovat. Dnes mu zakroutím krkem!“ potutelně se usmívala.

Pohlédl vzhůru. „Kdo je na mé straně?“ zavolal. Za královnou se mihlo pár postav.
„Svrhněte ji dolů!“
Muži provedli nejspíš první defenestraci v dějinách.

"Tumáte, ráj na Zemi, děti moje!"
"To je od Tebe hezké, panebože!"
"Dělejte si, co chcete, vše je vám tu k dispozici!"
"Opravdu všechno? Viděla jsem krásně vykrmeného hada. Můžeme ho zabít a sníst?"
"Ale samozřejmě!"
"A trhat mouchám křídla?
"Vše, co si přejete."
"Tak to je fakt boží, dík!
"Jenom jablka nejezte!"
"Dobře, nebudeme, viď, Adame?"
"To víš, že ne, miláčku."
"Tak slibujem! Kam zmizel?"
"To dělá pořád."
"Dáme hada?"
"Nemám hlad."
"Ale já jo. Ostrej kámen už mám, pojď sem, hade!"
"Když mě nezabiješ, Evo, řeknu ti, proč nemáte jíst ta jablka, jsou o...!"
Šmelc! Plesk!
"Dáme jabko?"