Runaways

Nico Minoru si se svými rodiči skvěle rozuměla, což byl v šestnácti tak trochu trapas. Ve škole se tím nechlubila, ale představa, že bude muset za dva roky opustit rodný dům a odejít na univerzitu stovky kilometrů daleko, ji plnila nefalšovanou hrůzou. V duchu se utěšovala tím, že kdyby nevyšly přijímačky na UCLA, půjde prostě na rok na místní Community college, i když se svými výsledky měla otevřenou celou Břečťanovou ligu. Když se o tom rodičům zmínila, pobaveně se smáli. Za dva roky nás ještě ráda opustíš.
Za dva dny je viděla podřezávat hrdlo bezbranné dívce. Odejít bylo hnusně jednoduché.