1 - Koba

Do konce zbývá přesně sedm minut starého terranského času, délka dne za rovnodennosti děleno dvanácti děleno šedesáti. O terranském čase Koba nikdy neslyšel. O konci něco zaslechl, ale jestli se životadárci chystají spálit všechny slabochy na uhel, ať se stane. Koba není slaboch.
Zmetek s pytlem na hlavě vříská cosi o bláznovství a sebevraždě. Žádná cizinecká hatmatilka, naštěstí. Kobovi stačí jedna dobře mířená rána a je klid. Zlomená čelist, mínus čtyři pět zubů. Praští ještě jednou a nejspíš praskla lebka, ale přes ten pytel se to těžko pozná. Pak zavolá na své dva pomocníky, aby bezvládné se tělo vyhodili ven napospas posvátnému světlu. Nevěřící slaboch horší cizího slabocha. Místa je tady málo. Pro slabochy žádné.
„Je fakt po něm?” ujistí se Icha.
Koba místo odpovědi dupne vězni na krk. Pro jistotu.
Tři démoni obcházející kolonií stačí ažaž.
Doru je zahlídl, když šel včera na šichtu. Přišel s očima navrch hlavy a vykládal, že jeden má modré oči a další dva už jsou modří celí. Pak řekl, že přišli s cizáky, a Koba byl doma. Když byl ještě aktivní člen domobrany, několik jich viděl; vlezl tehdy do trosek nebeské lodi, aby dokázal, že žádní démoni neexistují. Napočítal jich šest. Všichni měli tmavomodrou kůži a divné výrůstky na čele. Jedné se podíval i do tváře. Oči měla modré jako posvátná světla. Koba fofrem vysmahl. Už bylo po ní, ale co kdyby.
Kdysi dávno byl svět silný a plný života. Takový si musíte zasloužit, a když jste národ plný neuctivých slabochů, jednoho dne světlům nezbude než vyčistit celý svět. Velký žár přišel před třemi sty lety. Zůstali silní a uctiví a životadárné světlo se staralo, aby nesešli z cesty. Kdo se opováží pohlédnout do světla, tomu spálí kůži a tělesné orgány zevnitř. Kdo se podívá do obou najednou, tomu se světlo propálí očima a sežehne ho zevnitř na uhel, ale nechá ho žít dál, a kdo zaváhá a podívá se mu do očí, toho také sežehne plamen zevnitř.
Tehdy před lety, když démony a jejich loď odeslali zpátky do světlal, si Koba v první zrcadlící ploše prohlédl své vlastní oči a pořádně se mu ulevilo. Pak už nikdy nepochyboval.
Dnešní mladí jsou k ničemu. Nechali sem přijít cizáky a démony. Možná světlům definitivně došla trpělivost.