Jedno další krásné ráno

Vypadalo to na krásné ráno. Tedy až do té doby, než jsem zjistila, že si někdo dal takovou práci a nasbíral tolik žabince, že to naplnilo salátovou misku, kterou pak umístil vedle mé postele. Povzdechla jsem si a otřela si nohy do nějakého hadru, co se zrovna válel na zemi. Nepříjemnosti toho dne však nekončily. Jakmile jsem se pokusila otevřít dveře, abych ten odporný hadr hodila do koše, spadla mi na hlavu plechovka s barvou. Zatímco mi modrá kapalina stékala po tváři, ucítila jsem nepříjemný zápach vycházející z kuchyně. Vyčítavě jsem se obrátila na kalendář. Už je tady zase. Apríl.