Maličké životy

„Dobrý den, pane.“
„Klaním se, slečinko. To máme ale dneska krásně, že?“
„Nádherně! To slunce!“
„Na procházce, na procházce?“.“
„Zajisté. Nemohla jsem se dočkat, až vytáhnu nové šaty.“
„Ony jsou nové? Vypadají jako ty, co nosíte obvykle.“
„Kdepak, jsou úplně jiné. Mají o celý jeden černý puntík víc.“
„Omluvte mou nevšímavost. Byl jsem asi příliš zaměstnán svou kuličkou.“
„Proboha, na co to vlastně máte?“
„To je taková moje rodná hrouda. Z podobné jsem se narodil a z téhle se narodí moje drobotina.“
„Och jistě! Já vás hned nepoznala. Vy jste pan H…“
„Pokud by to nevadilo, osobně preferuji jméno Chrobák.“