Sto lidí, sto chutí

Fandom

Historie

Úvodní poznámka

Řím, 55 před naším letopočtem

Drabble

"Ještě kolčaví jatýrka?"

"Ne..." vydechl Pompeius, "jsem plný."

"Nebyly by tam drozdí mozečky?" otázal se otroka Cicero.

"Ne, pane, lituji. Byly hned pryč."

Cicero nespokojeně zabručel.

"Neříkej mi," oslovil ho Pompeius, "že tohle jí pořád. Teď se jen předvádí. Určitě snídá něco normálního. Kaši, chleba, polévku..."

"I kdyby, tak to nepřizná," odpověděl Cicero, nimraje se v talíři zaječích ledvinek.

"Nepotřebuju jeho přiznání." Pompeius mávl rukou a zavolal na otroka: "Vyřiď panu Lucullovi, že se zdržíme na snídani, ale ať nic nechystá, rádi vezmeme zavděk běžným jídlem."

Po chvíli se otrok vrátil. "Pán vás pohostí. Bude rozpočet padesát tisíc drachem dostačující?"

Závěrečná poznámka

Lucius Licinius Lucullus (skoro jako pitomý potácivý pavián) byl římský vojevůdce, politik a díky kořistění na východě i zbohatlík.

Do dějin vešel právě svým nákladným životním stylem v ubytování i stravování. Adjektivum lukulský, odvozené v několika jazycích od jeho jména, je synonymem slova opulentní. Jako milovník pochoutek to měl být právě on, kdo do Říma dovezl pěstování višní a meruněk. Mimochodem, české slovo meruňka je odvozeno od latinského prunus armeniaca, tedy od názvu Arménie, odkud Lucullus toto ovoce asi odvezl. Koneckonců meruňková je oficiální barva jednoho z pruhů na arménské vlajce.

Krom toho Lucullus utrácel i za veřejné zahrady a knihovny.

Drabble se inspirovalo příběhem, které o Lucullovi vypráví Plútarchos.

Téma

DMD č. 24. pro 24. 4. 2026. Téma: Hrnečku vař