červenec 1793, předměstí Paříže
Otevřela oči a pohlédla do stropu. Svět se okolo ní pořád točil. Když tenkrát poprvé spala ve Versailles, nemohla usnout pro nezvyklý pocit nepatřičnosti - neustálý dohled jí přiváděl k šílenství. Od té chvíle natolik nebyla sama, až jí to nyní přišlo nezvyklé.
Zvedla se a s bušícím srdcem si uvědomila, že vlastně poprvé spí sama v místnosti, z níž by mohla prostě odejít.
Otevřela dveře.
Z podlahy předsíně se zvedla Anne Prospère. „Stalo se něco?“
„Ne... Jen... A proč vy ležíte tady na zemi?“
„Druhou ložnici nemáme...“
„Jsem uvyklejší dělit se o ložnici než vy o lože, komtesko.“ Usmála se.
První noc, kterou královská uprchlice z Templu (po vysvobození sluhou a švagrovou jistého nechvalně známého markýze, jak se píše v předchozí kapitole, plné háků a prasáků) strávila na svobodě.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tohle si dovedu představit,
Aries
Tohle si dovedu představit, že tak mohlo být
A docela by mě zajímalo, co bylo dál. Třeba příště?
Děkuju!
Aldarion
Děkuju!
Mám docela chuť, ale nejsem si jistý, zda z toho dokážu udělat víc, než divnou červenou knihovnu...
Divných červených knihoven
Lady Peahen
Divných červených knihoven není nikdy dost. Pokud jsou dobré, což by od tebe jistě byla.
<3 <3 <3
Alexandra
<3 <3 <3
Pěkné to je, hezky kontrastní
Faob
Pěkné to je, hezky kontrastní ke kousku předchozímu!
Hezké, ráda tě čtu.
mila_jj
Hezké, ráda tě čtu.
To je skvělá záležitost, i
Iantouch
To je skvělá záležitost, i ten zaháknutý markýz předtím. :)