Dáma musí umět zpívat, hrát na piáno, vést salón a ...

...a hovořit o principech přírodní filozofie. :D

Hlavní postavy dialogu jsou smyšlené, ale zbytek je čistá pravda.
První vydání Principií vyšlo v roce 1687 v mizivém nákladu několika set kusů. Vědecký svět se na ně vrhnul, ale řada čtenářů byla zklamána. Sám Newton se později vyjádřil, že "záměrně svá Principia učinil málo přístupná, aby jej nemohli sužovat matematičtí nedoukové, ale aby jim přitom rozuměli lidé matematiky znalí." Jenže Newtonovi příznivci se rozhodli udělat ze svého idolu - dnešním jazykem řečeno - celebritu, a k tomu bylo potřeba dostat jeho dílo do povědomí širší veřejnosti. První takový pokus zahájil rok před Newtonovou smrtí, v roce 1728, mladý lékař Henry Pemberton - zpracoval zmíněné dílo v podobě bez vzorců, zato s výpravnými rytinami, aby "čtenáři mohli pohlížet na Newtonovy myšlenky jako na vznosné stavby a nemuseli se pouštět do nudných výpočtů, nutných k jejich zbudování." Také letos zde již zmíněná matematička Émilie du Chatelet přispěla k popularizaci Principií, když je přeložila do francouzštiny a opatřila vlastními poznámkami. Záměr Newtonových popularizátorů se zdařil - hovory o gravitaci a optice začaly plnit salóny. A co s tím ti, kteří těmto disciplínám neholdovali? Pro ně tu byla například výše zmíněná kniha Filozofie Isaaca Newtona pro potřeby dam, psaná formou dialogu mezi shovívavým vychovatelem a nedovtipnou šlechtičnou. Co se dalo dělat, tehdejší mrav si žádal alespoň nátěr fyzikálních znalostí, aby bylo o čem konverzovat. :D

Zpracováno podle knihy Patricia Fara: Newton - formování génia