Smrt čekala na chodníku

Molly nebyla, vážně nebyla dobrá v utěšování lidí. Děsila se neředěného zármutku, rozmazané řasenky i falešných úsměvů. Nebyly to pocity, co jí vadily, vadila si ve vypjatých situacích sama.
John patřil k jednomu z nejnepřístupnějších druhů pozůstalých. Nebránil se vtipkování a tvářil se vyrovnaně, ale v nestřežených okamžicích sevřel rty i víčka a kondolence přijímal s prázdným výrazem člověka, který lituje něčeho, co zůstane navždy nevyřčené.
Ani vědomí, že oba ztratili někoho, na kom jim záleželo, nedokázalo překlenout propast mezi ním a Molly. Naopak. Koneckonců, bylo jasné, kdo tu hraje roli vdovce.
To Johna připravila dlažba o středobod solárního systému.