I když nezačnu se začátkem DMD psát nějakou sérii, nakonec se vždycky dříve nebo později stane, že u nějaké skončím :)
Navazuje na A přece tam jsou.
Spock nemohl usnout. První noc mimo izolaci, ve své kajutě, obklopen důvěrně známými předměty, které ho obvykle samy přiváděly do klidného stavu mysli. Tentokrát jeho útočiště nezabíralo.
Pokoušel se ponořit do meditace, ale jako kdyby mu na stěnu lebky něco neustále doráželo. Nepatrný, tichý hlas, který ho rušil v koncentraci.
Po několika marných hodinách snahy o zklidnění ukrajujících z jeho času odpočinku se rozhodl, že tomu hlasu dá prostor.
Ponořil se do svého nitra a vyhledal místo, odkud se ozýval.
Pak pochopil, kde je problém.
Když ve tři hodiny ráno lodního času stál u kapitánovy kajuty, Jim nebyl vůbec překvapený.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já budu plakat, podobnou
Smrtijedka
Já budu plakat, podobnou zápletku jsem četla tolikrát, ale vždycky je to tak super, že nemůžu přestat ♥_♥ T_T Děkuju ti za pravidelnou dávku Spirk emocí, jsi úžasná!
Ta "zápletka" je prudce
Scully
Ta "zápletka" je prudce neoriginální, ale témata jsou témata :D moc děkuju, jsem ráda, že jsem se do nich mohla zase ponořit <3
Tohle mě baví! Takové milé
Achája
Tohle mě baví! Takové milé střípky :-)