U Banshetů

Máry, Máry ty seš stejně nepej... nejpěj... nejpěknější! Ty mně jediná rozumíš. Ty seš na mě, Máry, hodná, ne jako ta mrcha Nasťa. Já si, já si tě vezmu, jo? A až ty rudý zmetci z Ruska vypadnou, tak si tě vodvezu domu. Na Sibiř. A pak vzkážem, cheché, všem vlkům, že jsme doma. A já je všecky zastřelim a ty budeš mít nejkrásnější kožich z celýho Ruska, ať žije car! A kdo by mně tě chtěl vzít, tomu rozbiju hubu! Slyšíš, Máry?! I támhle tomu chlapovi, ten tě chce určitě vodvést. Kdo, že to je? Četník? To mě nezajímá!