Fandom: Bjørkhallen
Věnováno Profesorovi.
Teď byl sice pouhý mníšek, ale pocházel z hrabat z Talbotu. Takže když požádal o nějakou knihu, jakkoli podivnou, dostal ji. Knihovník jen dobrácky pozvedl obočí.
„Zkoumáš dějiny inkvizice?“
„No... vlastně ano, otče,“ řekl.
Ale lhal.
Hledal příběhy o lidech, jejichž ruce dokázaly to, co ty jeho. Odemykat zámky. Nechávat mizet písmena. Zapálit svíce na oltáři bez křesadla, pouhým dotekem.
A našel, Bůh mu pomoz.
Mezi řádky. Jen opatrně naznačované. V poznámkách připsaných drobným, nečitelným písmem na okraj.
Zmínky o černé magii.
Text se mu vzpíral, ale on byl vždycky chytrý. Porozuměl.
A vyzkoušel.
A pak už nebylo cesty zpět.
Čt, 2011-04-28 23:32 — Arengil
To je ono...
To je ono...
Čt, 2011-04-28 23:43 — ioannina
Bohužel. Chudák Hugh. Dík.
Bohužel. Chudák Hugh.
Dík. :-))
Čt, 2011-04-28 23:21 — Rebelka
Och, to se mi moc líbí. Je to
Och, to se mi moc líbí. Je to takové příjemně mrazivé.
Čt, 2011-04-28 23:44 — ioannina
Díky. :-))
Díky. :-))
Čt, 2011-04-28 22:24 — Profesor
Děkuji ti mockrát zavěnování.
Tak nevím, proč ses mi omlouvala. Jak jsem ti psala, je nádherné. Hugh byl šikovný chlapec.
Čt, 2011-04-28 22:26 — ioannina
Nerada bych ti vyfoukla
Nerada bych ti vyfoukla námět... ale snad se mi to nepovedlo. :-))
Až moc šikovný, až moc.
Čt, 2011-04-28 22:29 — Profesor
Nepodařilo. Já nakonec
Nepodařilo. Já nakonec napsala něco jiného.
Tak tak.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit