Jen další z mnoha

Pokrývalo to oba břehy Vltavy. Jako mraveniště. Jako tapiserie. Jako dětská hračka.
Už viděl velká města. Nebylo to jako tehdy poprvé, kdy mu i pitomé turistické letovisko vyrazilo dech.
Jenomže tohle byla Praha.
Stopy míst, která znával.
Opevnění.
Kostelní věže.
Zákrut řeky spoutané nábřežími, ale přesto povědomé. Filip stál na ostrohu, do kterého se zařezávala už tehdy.
Jiné mosty.
Jiné domy.
Jiní ptáci i jiné stromy.
Teprve teď pochopil, proč mu Jáchym vymlouvá návštěvu Budče.
Teprve teď si uvědomil, že měl domov a že ho nenávratně ztratil.
"Je to jen další místo," řekl Jáchymův obrys, který se rýsoval vedle něj.