Můžeme znovu lovit

Konečně opouštíme trpasličí území – po mnoha dnech můžeme znovu lovit.
Tu se z řezavé chumelenice vynoří obrys zahalený kožešinou a za ním stín dalšího zvířete. Ani jsme ještě nerozeznali, co to je, a už střílíme.
Mlčení zimy prořízne zařehtání, za ním khuzdulská nadávka. Když trpaslík vidí dvacítku skřetů, zmizí v šeré bělotě. Nečekáme, kdy se z ní zas vyloupne. V tomhle počasí jediný nepřítel snadno postřílí celý kmen.
„Krev," všimne si Rustrigh.
Jdeme po stopě, až spatříme raněné zvíře – trpaslíkova nákladního poníka.
Ještě si vychutnávám kus pečené koniny, ale Šangi se Snagou už probírají, co jsme našli.
Trpaslík vezl kožichy.