„Spoléháme na Vás.“
„Jistě jste si vědoma významu této transakce. Počítám s tím, že jí věnujete náležitou pozornost a nic nezanedbáte.“
„Tento případ má absolutní prioritu.“
„Všechno je předpokládám jasné. Změnové verze mi prosím zašlete ještě dnes.“
Uvažuji, jestli už je ten správný čas propadnout zoufalství.
„To víte, kolegyně, náš klient náš pán…“ říká s úsměvem šéf a dodává: „Mimochodem, mám tu jednu urgentní záležitost, potřeboval bych do zítřka zpracovat dvoujazyčně…“
V ten okamžik ho přestávám vnímat…
Mám jednu hlavu, dvě ruce, unavený mozek, chrčící počítač a na stole šedesát kauz, z nichž každá má pochopitelně přednost před ostatními devětapadesáti…
AN: Dnes to není vtipné a pointu to zřejmě taky nemá… Zato je to ta nejkrutější ze všech krutých realit. Asi budu v práci nocovat :-(
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Soustrastník :-)
P.M.d.A.
Soustrastník :-)
Díky!
angie77
:-)
Upřímnou soustrast... taky to
Peggy
Upřímnou soustrast... taky to znám...
Jojo
angie77
Naštěstí to u nás není zas tak časté... ale stejně mě to štve :-(