Protože co je krásnějšího než noční obloha s výhledem do nejhlubších koutů vesmíru?
Na téma "Svázané ruce".
Název odkazuje na román Harryho Mulische Objevení nebe, který je v současnosti považován za nejlepší román nizozemské literatury (i když oficiálně má prvenství asi pořád Multatuli).
Vidíš nebe a na něm hvězdy. Nekonečný prostor sahající až tam, kam nedosáhne tvoje představivost. Bledá světýlka, která se mihotají v atmosféře. Nekonečně možností. Nekonečný život. Hledíš na minulost, protože hvězdy zářící na obloze už miliony let neexistují.
Přemítáš nad tím, že tam venku někdo je. Že možná stejně jako ty hledí na noční oblohu a pátrá očima po světle, které taky ochraňuje živé bytosti. Oba máte svázané ruce, protože vám nezbývá, než fascinovaně hledět do temnoty a přát si, že jednou nastane den, kdy se podíváte vzájemně do očí.
Vidíš nebe a je za tím celá existence našeho života.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Dobré.
Faob
Hezká pocitovka. Tváří v tvář tmě a hvězdám si uvědomit, čeho jsme malinkou součástí. Takové březinovské Svítání na západě. Líbí.